Když mě v létě roku 2008 na měsíc opustila moje Magdalénka zlepšujíc svou arabštinu na stáži v Tunisku, zůstalo mi na krku naše psisko, tehdy ještě hravé štěně. Nedovedete si představit, jak špatně se s tou naší dovádivou bíglí princeznou fotografuje. Pustit jsem ji nemohl, protože bych ji viděl naposledy. Když jsem držel vodítko v ruce, bořila mi stativ. Když jsem ji uvázal ke stromu, štěkala na celý park. Fotografie je vpravdě unikátní, tehdy jsem s tou naší čerticí fotil poprvé a naposledy.