Jsou v Praze místa, kde se můžete dívat věžím do očí. Být na jejich výškové úrovni. Z těchto míst se vám za nimi ukáže horizont a při východu slunce zpoza něho vylézá velké kulaté a někdy červené, jindy růžové slunce. Člověk je vždy naplněm posvátnou úctou, když se kotouč vynoří a se sílící intenzitou začne ozařovat pražskou kotlinu.