Neskutečně mě baví ten roční koloběh, kdy se člověk vždy má na co těšit. Po zimě na jaro, kdy může sundat těžký kabát. Po jaru na teplé léto, až se rozvalí na lehátko se skleničkou vychlazeného ryzlinku. Po létu na barevný podzim plný mlžné melancholie. A po podzimu zase na zimu v očekávání bílých závějí. Koloběh je skvělá věc.