Čas nám protéká mezi prsty jako kalná voda pražské Vltavy. Někdy plyne pěkně pomalu, poklidně, jindy trošku pozlobí a zašplouchá, ale tok je to stálý a nezvratný. Kolik míst se za poslední léta změnilo k nepoznání? Stačí chvilku otálet a dlouhé čekání na vhodné podmínky je uťato nečekaným zásahem. Tu a tam se objeví nová budova, tu a tam zakotví na Vltavě nový luxusní parník, tu a tam se znovu a znovu ztrácí kousíček z pražské krásy. Tu a tam Praha pomalu mizí.